Pejšova Lhota
Na severovýchodní straně katastru obce pikovské jsou pozemky dvou statků, které tvoří osadu Pejšova Lhota. Poprvé se připomíná v roce 1386 v zakládací listině borotínské fary jako Kachlíkova Lhota. Osada vystřídala ve své historii celou řadu názvů - 1541 Kahlíkova Lhota, 1542 Kubcova Lhota, 1623 Michálkova Lhota, 1654 Michalova Lhota, Večanáškova Lhota, 1677 Pejšova Lhota. Rody Pejšů a Smejkalů jsou zde usazeny od konce třicetileté války. Při přestavbě statku Pejšova v roce 1920 bylo nalezeno několik nádob se zlatými a stříbrnými penězi z roku 1620. Ohořelé papíry při tom nalezené nasvědčují snad tomu, že ves zašla požárem a teprve na sklonku třicetileté války nebo po ní byla obnovena. Z Pejšovy Lhoty také pochází jediný existující důkaz pravěkého osídlení okolí Borotína - část neolitické břidlicové sekerky, kterou do táborského muzea odevzdal v roce 1929 Rudolf Pejša.